Rubrika: Do tisku

Po letech se na naši školu opět vrátila výuka francouzštiny. Třináct statečných šesťáků se letos rozhodlo pro tento krásný jazyk. Voilà! A co je čeká? Kromě výuky samotného jazyka bude součástí hodin i seznámení s reáliemi a kulturou frankofonních zemí. A samozřejmě „savoir vivre“. Což v  našem případě znamená užít si tyto dvě hodiny týdně. Hned jednu z prvních hodin jsme začali francouzskou snídaní. Ta bývá sladká a křupavá. Možná jste to také cítili, jak se z kuchyněk line vůně croissantů. A to kolikrát si ještě řekneme bon appétit, bude záležet na přístupu žáků k učení se tomuto jazyku.

Doufám, že jim vydrží elán, se kterým v září usedli do lavic jazykové učebny. Čeká je kus práce. Tak jim popřejme: Bon courage!

Mgr. Magdalena Hrstková

V pátek 6. září jsme se vydali do Hodslavic prozkoumat život významné osobnosti našeho kraje Františka Palackého. Autobusem jsme dojeli ke Kacabaji, kde jsme se napojili na Stezku Františka Palackého – viděli jsme symbolické základní kameny Národního divadla i první školní židli Františka, odkud byl nádherný výhled na celé Hodslavice. Po celou dobu jsme sbírali informace a fotili přírodu i významná místa, abychom s nimi později mohli pracovat ve škole. Vrcholem dne byla prohlídka Františkova rodného domu, kde jsme si vyslechli od pana průvodce spoustu informací o jeho mládí, životě i díle, a dokonce jsme viděli také posmrtný odlitek jeho obličeje a ruky. Dozvěděli jsme se, že po celý život četl, učil se a sbíral informace, mluvil jedenácti jazyky a vytvořil rozsáhlé dílo o dějinách našeho národa.

V pátek 6. září se na ZŠ Šafaříkova konala tradiční drakiáda, která každoročně zakončuje první školní týden nejmladších žáků. Letos se na Vrchovinu vydaly tři třídy prvňáčků a dvě třídy deváťáků, aby společně zažily dopoledne plné zábavy, smíchu a vzdušných radovánek.

Více jak stovka dětí se v doprovodu svých učitelů sešla ráno před školou, kde se rozdaly poslední instrukce. Každý deváťák měl na starosti dvojici prvňáčků, a tak cesta na Vrchovinu ubíhala rychle. Starší žáci se s mladšími kamarády dobře bavili, povídali si a vzájemně se poznávali. Deváťáci brali svou roli zodpovědně – jejich starostlivost a ochota pomáhat byla obdivuhodná.