6.10. 2017 se uskutečnil němčinářský výlet do hlavního města Rakouska – Vídně . Cestou jsme se seznámili s historií Vídně. První zastávkou našeho výletu byl barokní palácový komplex Belvedere. Bylo nám řečeno, že zámek byl postaven na začátku 18. století podle návrhu architekta Johanna Lukase von Hildebranta pro prince Evžena Savojského, jednoho z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců ve válce proti Turkům. Prohlédli jsme si horní i dolní Belvedere a prošli se jeho rozsáhlou zahradou. Poté jsme se vydali na další památku a to na zámek Schönbrunn. O něm jsme se zase dozvěděli, že od druhé poloviny 18. století až do roku 1918 zde pobývali rakouští císařové. V zahradách zámku dříve tryskal pramen čerstvé vody, u které nechal v 17. století císař Matyáš vztyčit sochu nymfy a nazval jej Schöner Brunenn – krásný pramen (od toho název zámku). Nechal tady postavit i lovecký zámeček, ale ten byl při druhém obléhání Vídně r. 1683 těžce poškozen Turky. Později zde začal Johann Bernhard Fischer von Erlach na zakázku Leopolda I. stavět ohromnou barokní rezidenci.
Šafařka jela do „babičky“ Vídně
Nezapomněli jsme také prozkoumat krásy centra. Prohlédli jsme si městskou radnici Wiener Rathaus, která je postavena v neogotickém slohu. Budova byla realizována mezi lety 1872 a 1883 podle návrhu Friedricha von Schmidt. Navštívili jsme také Minoritenkirche (Minoritský kostel). Ten zde stojí již od roku 1729.
Po prohlídce těchto památek jsme měli třičtvrtěhodinový rozchod po městě, díky jemuž jsme si mohli prohlédnout cokoliv jsme chtěli. Když nám vypršel čas rozchodu, nasedli jsme znova do autobusu a jeli jsme do Prateru, což je velký zábavní park. Tady jsme se všichni těšili nejvíc. Ať už jsme byli více či méně odvážní, vyzkoušeli jsme společně více než polovinu atrakcí, které se v Česku je tak nevidí. Přesto, že jsme se na památkách i v Prateru unavili a vyřádili víc než dost, nic nás neodradilo od toho, abychom si vzpomněli na naši skvělou paní učitelku hudební výchovy p. uč. Vémolovou-Dobiasovou a zazpívali si spoustu písniček, které nás naučila a zpestřili si tak cestu domů. Myslíme, odvažujeme se říci, že i víme, že na tento výlet budeme ještě dlouho vzpomínat, snad na něj ani nezapomeneme.
Adriána Marie Sušinková a Denisa Dubová, žákyně 8.B