Necelých pět měsíců museli naši žáci čekat, než se opět setkali se svými kamarády ze Španělska a Lotyšska. V týdnu od 19. do 23. září 2022 jsme pro 28 žáků a 7 učitelů z partnerských škol v Pilas a Rize v rámci projektu Erasmus + připravili týden vzdělávacích aktivit.
Od začátku organizace se nám lepila smůla na paty. Kolize termínu naší závěrečné akce s volbami nás vyhnala z naší vlastní školní jídelny a v ten samý den nám opatření ohledně místní slavnosti zkomplikovala dopravu do náhradního sálu v knihovně. Při vzpomínání na tento týden se určitě časem zasmějeme historkám o řidiči autobusu, který přijel o hodinu později, což je prý politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za dvacet let. S úsměvem na rtech budeme vzpomínat na děti, které si v noci zabouchly klíče v pokoji hotelu nebo na problém s cizineckou policí kvůli nečitelnému číslu pasu. Museli jsme se vyrovnat s nepřízní počasí, protože svatý Petr nám naplánoval snad nejhorší možné počasí na babí léto. Musím však říci, že Španělé, kteří přijeli ze čtyřicetistupňových veder do 5-10 stupňů s deštěm odpovídajícím jejich nejchladnějšímu počasí v zimě, se s touto změnou vyrovnali naprosto bravurně. Vše jsme zvládli, i díky horké jižanské nátuře, která vše bere s ledovým klidem. No pasa nada – nic se neděje!
A co jsme za celý týden zažili? Program byl opravdu nabitý. Jak už název projektu „Hiking – Explore And Learn!“ napovídá, celý týden byl zaměřen na tématiku hor, turistiky, přírody a s tím související i environmentální výchovy. V pondělí se Erasmáci kromě třídění odpadu učili barvičky ve španělštině, lotyštině a češtině. Odpoledne jsme strávili v Ekocentru s aktivitami, které nejspíše většina z nich už nikdy nezažije. Stloukali jsme máslo, dojili ovci na trenažeru, mlátili obilí, vyráběli mošt nebo krouhali zelí. Věřte, že při tlumočení slovíček jako cep, kosa nebo žernov se nejednomu z nás učitelů zavařovaly mozkové buňky!
Úterý jsme zahájili exkurzí v naší partnerské firmě Tridas, která vyrábí obaly z nasávané kartonáže, přáteské k životnímu prostředí. Odpoledne jsme strávili v jeskyních v Teplicích nad Bečvou. I když nám stánek s lázeňskými oplatky zavřel téměř před nosem, kolega Adamuška neváhal zvednout telefon a díky němu obchůdek otevřeli jen pro nás! Který obchodník by také odolal nájezdu tolika dětí?
Středa patřila Rožnovu pod Radhoštěm, kde nám pan Šulgan z CHKO povídal mnoho zajímavostí o místní přírodě a poté nás a naše deštníky doprovodil i na zříceninu Hradisko. Pro mnohé žáky byl třešničkou na dortu večer, který trávili jen se svými českými kamarády a jejich rodinami. Nikdy nezapomenu na rozzářené obličeje Španělek vracejících se v noci od naší Adélky. I kdybychom zhasli všechna světla, ta světýlka v jejich očích a sálající štěstí by nám svítilo na cestu. Tento jediný pohled nás učitele donutil k tomu, abychom si řekli: „Ta práce stála za to!“
Ve čtvrtek nás čekala na cestu na lanovce na Pustevny tak hustá mlha, že nebyla vidět protější sedačka. Cestu na Radhošť jsme strávili v ještě celkem nehostinném počasí, ale poté se začala rozjasňovat obloha i naše tváře, když sluníčko vysvitlo a poskytlo nám i výhledy do krajiny. Odpoledne jsme zakončili na stezce Valaška, kde i páni kolegové v sobě objevili duši malého kluka a pořádně se vyřádili.
Páteční dopoledne bylo časem zpracování našich zážitků do formy deníků, plakátů, prezentací a videí. Troufám si říci, že podvečerní závěrečná párty v sále místní knihovny nadchla nejednoho z nás. Po prezentaci výsledků naší týdenní práce, fotek a videí, po proslovech a úžasném rautu, jsme se ponořili do hudby našeho bývalého kolegy, učitele a zpěváka z Peru, Marca Campose se skupinou Chasing Eagles. Dokázal zvednout ze židlí a rozvlnit v rytmech známých vypalovaček nejen nás, ale i náhodné kolemjdoucí pod otevřenými okny. Jak skupina trefně poznamenala, nepamatují, kdy viděli tak odvázané publikum, které bylo naprosto střízlivé!
Co dodat? Celý týden byl úžasný, nabíjející, obohacující, ale i únavný a vyčerpávající jak pro žáky, tak hlavně pro organizátory. Tímto chci nesmírně poděkovat třem lidem, bez nichž by tato akce nebyla možná – kolegům Veronice Kulišťákové, Karlu Adamuškovi a Lukáši Navrátilovi. Pomohli mi vytvořit naprosto funkční tým, kde se můžeme jeden na druhého naprosto spolehnout.
Budeme se těšit na závěrečnou projektovou akci, která – doufáme – proběhne v květnu 2023 v Lotyšsku.
Mgr. Hana Břoušková